Středověká hereze a povolání: nová interaktivní mapa
V DISSINETu jsme vytvořili interaktivní mapu, která zobrazuje povolání a místo pobytu téměř 900 osob podezřelých z kacířství v inkvizičním rejstříku v Bologni v letech 1291-1310.
Výzkum prostorové dimenze perzekuce hereze v časopise Humanities and Social Science Communications.
Záznamy z inkvizičních procesů obsahují velké množství místních informací, které mohou významně přispět k poznání dosahu a působení disentu i jeho represe. Přes velký rozvoj technik GIS však byla prostorová data z procesů zřídkakdy systematicky sbírána a analyzována, zčásti kvůli mnoha interpretačním nejasnostem. V právě publikovaném článku projektu DISSINET se autoři Robert L. J. Shaw, Kaarel Sikk a David Zbíral pustili do zaplňování této výzkumné mezery a vzali si na mušku pravděpodobně nejhojnější - ale také nejobtížněji interpretovatelný - zdroj prostorových dat v inkvizičních záznamech: toponymická příjmení podezřelých disidentů.
Článek byl publikován v časopise Humanities and Social Science Communications z portfolia Springer Nature, který se umísťuje v první kvartilu (Web of Science JIF index: SSCI) pod názvem Toponymic surnames and the spatiality of heresy prosecutions: Peter Seila’s register of sentences from the Quercy region (Languedoc), 1241–1242 (dostupný v režimu OA). Text se zabývá prostorovými aspekty středověkého náboženského disentu a jeho potlačování v západní Evropě a zaměřuje se na to, co nám o obou těchto záležitostech mohou říci toponymická příjmení podezřelých. Za případovou studii si bere devět procesů vedených inkvizitorem Petrem Seilou v Quercy (Languedoc) v letech 1241 a 1242, jejichž rejstřík dokumentuje 650 odsouzených osob, a je tak nejstarším dochovaným inkvizičním záznamem podobně velkého rozsahu.
Namísto toho, abychom se kvůli interpretační složitosti toponymických příjmení (ne každý měl toponymické příjmení a některá měla mnoho významů) uchýlili ke kvalitativní analýze, náš přístup s nimi důsledně pracuje jako se strukturovanými daty. Nejprve kvantifikujeme kontextový rámec toponymických příjmení a zasazujeme je do širší praxe tvorby jmen a příslušné sociální dynamiky. Následně využíváme kontextualizovaná geokódovaná data získaná z těchto příjmení, a s použitím GIS technik se zaměřujeme na zkoumání prostorových vztahů mezi toponymy a centry, v nichž došlo k odsouzení. Cílem této analýzy je odvodit narativy, které co nejlépe odpovídají jejich obecnému významu. Následná zjištění pak dávají zprávy o disentu zprostředkované v Petrově registru do geografického kontextu a ukazují, jak optimalizoval používanou strategii, aby v rámci možností maximalizoval dopad svého působení.
