Článek DISSINETu shrnující jeho výzkumnou agendu
Článek v Acta Historica Tallinnensia ukazuje, jak organicky propojovat metody digitální historie s pramennou kritikou.
Svědecké výpovědi byly klíčovým zdrojem, ze kterého středověcí inkvizitoři získávali informace o dalších podezřelých. Zároveň tyto výpovědi mohou vykazovat různé sociální mechanismy a předsudky ať už inkvizitorů nebo samotných svědků. Prozkoumali jsme proto registr boloňské inkvizice z let 1291-1310 a s využitím statistických modelů k analýze sociálních sítí jsme zjistili, že ženy měly v tomto registru tendency podávat svědectví o dalších ženách, zatímco muži svědčili bez ohledu na gender podezřelých. Přinášíme i doklady dalších mechanismů působících ve výpovědích v tomto inkvizičním registru.
V článku vydaném v časopise PLOS One jsme se zaměřili na vybrané sociální faktory působící na svědecké výpovědi v boloňském inkvizičním registru z let 1291-1310. Využili jsme analýzu sociálních sítí, konkrétně exponenciální modely náhodných grafů (Exponential Random Graph Models / ERGM), abychom vyhodnotili vliv čtyř prediktorů: genderu, statusu církevní osoby (kněží, mniši apod.), přináležitosti k městské střední třídě a příbuzenských vazeb mezi svědky a jimi uváděnými podezřelými. Abychom zvýšili validitu svého výzkumu, modelovali jsme též účinek různých okolností procesu a topologických charakteristik sítě svědeckých výpovědí. Dospěli jsme k těmto hlavním výsledkům:
Plný článek v režimu otevřeného přístupu naleznete na stránkách PLOS One.
Článek v Acta Historica Tallinnensia ukazuje, jak organicky propojovat metody digitální historie s pramennou kritikou.
It is a familiar image: a woman in distress, surrounded by men examining her soul in a dimly lit inquisitorial chamber. In fear of physical torture, she confesses to crimes she never committed. We bring you an online version of our article originally published in History Today.