V článku vydaném v časopise PLOS One jsme se zaměřili na vybrané sociální faktory působící na svědecké výpovědi v boloňském inkvizičním registru z let 1291-1310. Využili jsme analýzu sociálních sítí, konkrétně exponenciální modely náhodných grafů (Exponential Random Graph Models / ERGM), abychom vyhodnotili vliv čtyř prediktorů: genderu, statusu církevní osoby (kněží, mniši apod.), přináležitosti k městské střední třídě a příbuzenských vazeb mezi svědky a jimi uváděnými podezřelými. Abychom zvýšili validitu svého výzkumu, modelovali jsme též účinek různých okolností procesu a topologických charakteristik sítě svědeckých výpovědí. Dospěli jsme k těmto hlavním výsledkům:
- Ženy v tomto registru vykazují tendenci uvádět další ženy, zatímco u mužů jsme podobný vzorec neodhalili.
- Mezi katary svědkové disproporčně uváděli členy přináležicí k městské střední třídě. U dalšího hnutí zachyceného v tomto registru, tzv. apoštolů, se tato tendence neprokázala.
- Svědkové uváděli disproporčně více své příbuzné než ostatní podezřelé, což pravděpodobně znamená, že nedokázali úspěšně krýt před inkvizitory jejich zapojení do ilegální náboženské činnosti.
- Předvolání a opakované výslechy zvyšovaly celkový počet podezřelých uváděných jednotlivými svědky, zatímco u finančních záruk jsme tento účinek nepozorovali.
Plný článek v režimu otevřeného přístupu naleznete na stránkách PLOS One.
