Svědecké výpovědi byly klíčovým zdrojem, ze kterého středověcí inkvizitoři získávali informace o dalších podezřelých. Zároveň tyto výpovědi mohou vykazovat různé sociální mechanismy a předsudky ať už inkvizitorů nebo samotných svědků. Prozkoumali jsme proto registr boloňské inkvizice z let 1291-1310 a s využitím statistických modelů k analýze sociálních sítí jsme zjistili, že ženy měly v tomto registru tendency podávat svědectví o dalších ženách, zatímco muži svědčili bez ohledu na gender podezřelých. Přinášíme i doklady dalších mechanismů působících ve výpovědích v tomto inkvizičním registru.
V článku vydaném v časopise PLOS One jsme se zaměřili na vybrané sociální faktory působící na svědecké výpovědi v boloňském inkvizičním registru z let 1291-1310. Využili jsme analýzu sociálních sítí, konkrétně exponenciální modely náhodných grafů (Exponential Random Graph Models / ERGM), abychom vyhodnotili vliv čtyř prediktorů: genderu, statusu církevní osoby (kněží, mniši apod.), přináležitosti k městské střední třídě a příbuzenských vazeb mezi svědky a jimi uváděnými podezřelými. Abychom zvýšili validitu svého výzkumu, modelovali jsme též účinek různých okolností procesu a topologických charakteristik sítě svědeckých výpovědí. Dospěli jsme k těmto hlavním výsledkům:
Plný článek v režimu otevřeného přístupu naleznete na stránkách PLOS One.
Anestis Karasaridis a Aleš Chalupa v novém článku prezentují výsledky epidemiologických SIR/SEIR modelů, s jejichž pomocí simulovali šíření rozdílných patogenů, aby prozkoumali možnou mortalitu Antoninského moru.
Aleši Chalupovi, Tomáši Glombovi a Jurajovi Sakrisjanovi vyšla nová publikace Stations of the Publicum Portorium Illyrici are a Strong Predictor of the Mithraic Presence in the Danubian Provinces: Geographical Analysis of the Distribution of the Roman Cult of Mithras v časopise Open Archaeology.
